WRAPUCH.NET

Měl jsem tu čest se konečně podívat na věhlasně vychvalovaný a obrovsky oceňovaný film Avatar. Ten Avatar, který má momentálně na csfd.cz hodnocení 90 %. Říkal jsem si „to teda musí být něco“ a tak jsme se s mou drahou polovičkou na Avatara vypravili. Zvolili jsme verzi nikoli ve 3D, protože v našem širokém dalekém okolí (ČB) není kino, které by 3D promítalo na principu nevyžadujícím blikání a taky proto, že několika našim známým, co měli možnost Avatara vidět v kině ve 3D, z toho bylo blbě. Po zhlédnutí Avatara ve 2D jsem pochopil proč. A byl jsem rád, že jsem si to dal jen ve 2D…

… ukaž celý článek   »»»

Tak jsem minulý týden opět skončil další dovolenou na Tenerife. Já ten ostrůvek prostě zbožňuju, takže jsem si tam zase jednou vyjel na krásných 14 dní. Naučilo mě to několik věcí, ale ta jedna je zásadní: „Mañana“ aneb „Co můžeš udělat dnes, můžeš úplně klidně odložit na zítra, protože když nejde o život, jde o hovno“, nebo také „Práce nemá nožičky, neuteče“. Zvolnil jsem, dovolená splnila účel. Ke zvolnění mě tak trochu přiměly nedávné problémy s krční páteří a přepracovanost (to jsem si nevymyslel, to mi tak trochu naznačili lékaři poté, co se mi jednoho krásného dne udělalo tak nehezky, že jsem si preventivně zavolal záchranku a po objasnění, jak mi je, jsem absolvoval nejrychlejší jízdu ucpanými Českými Budějovicemi, jakou si vůbec dovedu představit – absolutní přednost, jízda v protisměru, houkání toho auta, co mě vezlo – prostě paráda, kterou způsobil přivolaným saniťákem naměřený tlak 160/95 a příznaky infarktu, který se naštěstí nepotvrdil).

V dohledné době tedy hodlám zpracovat další fotky z Tenerife, ale protože bych se v mnohých případech dost opakoval, bude tato galerie kratší, zato bude obsahovat (na fotogalerii nezvyklé množství videí. Tenerife je ostrov krásný jak v létě, tak na podzim, kdy v momentě opouštění ostrova máte na teploměru nějakých 28 °C, zatímco po příletu do Prahy je taková kláda, že byste se o ni mohli opřít (asi 3 °C). Na přelomu října a listopadu je tam asi tak, jako u nás v běžném létě. Sluníčko vás může spálit, můžete se zpotit jak dveře od chlíva, ale dá se na to celkem slušně zvyknout. Tentokrát jsem se (narozdíl od minulého výletu) dostal i na nejvyšší horu ostrova a celého Španělska Teide (není to zase až tak těžké, stačí si přivstat a vyhnete se efektivně mnohahodinové frontě na lanovku, kterou zkrátíte na maximálně půl hodinky), odtud bude taky nějaké to video. Tam ale bylo podobně, jak u nás, jen bez toho deště, foukal velice silný vítr a byl tam opravdu takovej krůt, že když jste řekli „voda“, tak vám to málem umrzlo u huby . Ale víc o tom až v galerii (až bude ;-).

Nějaký čas jsem tu nic nenapsal. Důvodů je několik a na prvním místě mezi nimi je nedostatek času, což je sice klišé, ale je to tak. O tohle se s vámi ale podělit musím ;-). Týká se to jedné z mých velice oblíbených her: Pinball Fantasies. „Pamětníci“ možná budou vědět, že tahle hra pochází z Amigy a ve své době se dala hrát i na PC, pochopitelně pod DOSem a pokud možno pouze pod DOSem. V současné době se dá hrát taky, protože existuje príma program DOSBox, jehož schopnosti jsou pro tuto hru vyhovující.

Pinball Fantasies má celkem čtyři „stoly“: Party Land, Speed Devils, Billion Dollar Gameshow a Stones n Bones. Ti, kteří mají tuto hru v oblibě, nezřídka považují Billion Dollar Gameshow za nejméně zábavnou hru. Je to dáno tím, že tato hra je ze všech čtyř asi nejtěžší, zato však nabízí největší „výhry“. Hlavní cenou, které lze ve hře dosáhnout, je „Billion“, česky miliarda, ostatní hry naopak „trpí“ maximálními dosažitelnými částkami v řádech stovek miliónů za celou hru. U mně však v „hranosti“ vede právě Billion Dollar Gameshow, a to právě kvůli té miliardě. On jí totiž ne každý umí dosáhnout. Mně se to povedlo a ve zbytku článku najdete autentický záznam hry od začátku do „billionu“. A stačily mi na to tři kuličky, z toho jedna byla Extra ball, takže jsem dal „billion“ už na druhé regulérní kuličce ;-)…

… ukaž celý článek   »»»

Pokud vám nic neříká pojem Ládík 21 (číslo se může měnit, ale poslední dobou se ustálilo na 21), pak jste šťastní lidé a ani raději tento článek nečtěte. Ládik je mor internetových diskuzí a noční můra „moderátorů“, kteří v nich dělají pořádek, zejména pokud může do diskuze přispívat kdokoli. Je to člověk s nějaký zvláštním typem poruchy, ve které si ještě navíc vědomě libuje, alespoň podle toho, co jsem měl možnost zjistit. Píše jako debil, i když to na první pohled může vypadat, že je to bot, nebo že své texty prohání přes nějaký skript, který je záměrně zprasí – přidává mezi slova čárky (ale ne všude), opakuje slova a to včetně překlepů, velkých písmen a podobně, vlastně opakuje celé větné celky, zkrátka vytváří v diskuzích nečitelný bordel, který způsobuje u drtivé většiny lidí odloučení se od tématu a bavení se o tom, „co to sem píše za dementa“.

Já jsem se pokoušel Ládíka kontaktovat, abych se ho zeptal, proč píše tak, jak píše. Věcně mi neodpověděl nikdy, pouze se párkrát v diskuzích na CD-R serveru přiznal, že by ho to asi bez těch čárek nebavilo a že to dělá rád (cituji: „Ty, jo, kdybyste, mi zrušily, čárky, tak to už bych, asi nepřišel, na to, jak vás, otravovat, prostě no!“, nebo „Zdar FIREFOXi, díky, ti za radu, ale, já to s příspěvkami, přeháním, rád, aspoň, není nuda, prostě no!“ – a to jsou ještě ty čitelnější). Dnes po půlnoci jsem měl tu čest vyvolat jeho reakci poté, co jsem zjistil, že zase zamořuje diskuze CD-R serveru a zrovna tak, že jsme se krásně míjeli – on něco napsal, já to do minuty objevil a smazal. Takže jsem náš rozhovor po ICQ (jeho číslo nebyl zas takový problém najít) zahájil slovy: „Táhni v prdel, černý mraku“ …

… ukaž celý článek   »»»

Možná to víte, možná to nevíte, ale pro prohlížení internetu nepoužívám ani Internet Explorer, ani Firefox, ani Operu, ani Google Chrome a ani Apple Safari. Používám prohlížeč na okraji zájmu drtivé většiny uživatelů internetu, který má kořeny ve starém „dobrém“ Netscapu, jenž byl mým vůbec prvním webovým prohlížečem, kterým jsem poprvé vlezl před dávnými lety na internet. Starý Netscape postupem času zmigroval do aplikační sady Mozilla Suite a byla to právě Mozilla, která na základech Netscapu vystavěla Firefox a dotáhla ho na druhý nejpoužívanější prohlížeč na světě, který směle atakuje pozici toho prvního, tedy Internet Exploreru. Mozilla pak od dalšího vývoje Mozilla Suite upustila a projektu se chopila komunita a pod záštitou Mozilly jej nadále vyvíjí pod názvem SeaMonkey. Prohlížeč jako takový má stále hodně příbuzného se starým Netscapem, zejména pokud jde o základy ovládání, vzhled a způsoby nastavení. Je však i v porovnání s Internet Explorerem dost líný a já se nebojím říci, že je to mrcha mrchutá nechutně se vlekoucí. Důvodů, proč používám SeaMonkey, je více. Za prvé je to příbuznost ke starému Netscapu, takže ovládání a vůbec zvyk při přechodu z IE – šlo to docela rychle (tuším, že to bylo v dobách IE 5 až IE 5.5). Za druhé to byla bezpečnost, potřeboval jsem přejít z IE na něco lepšího (což bylo tenkrát v podstatě cokoliv), s IE jsem se v těch dobách několikrát nemile spálil. No a za třetí – Evžen Polenka mě svého času navedl na sympatický doplněk Mozilla Suite jménem MultiZilla, který používám doteď a který výrazně rozšiřuje možnosti ovládání tohoto prohlížeče, zvykl jsem si tam už na pár věcí, bez kterých si připadám jak bez ruky a navíc tento doplněk není pro Firefox a nefunguje na něm. To je asi hlavní důvod, proč setrvávám u líné SeaMonkey.

Tvůrci SeaMonkey však po delší době alfaverzí vypustili první betaverzi řady 2.0 a já se rozhodl tomu zase po čase dát šanci a nefinální stádium SeaMonkey vyzkoušet. A rovnou jsem udělal srovnání ve známém benchmarku Peacekeeper od Futuremarku, takže se můžete nyní podívat, jak je na tom s rychlostí SeaMonkey 2.0 v porovnání s některými dalšími významnými prohlížeči…

… ukaž celý článek   »»»

Je tomu asi tak ¾ roku, co jsem kupoval Radeon HD 4850 (pod značkou Gigabyte). Tuhle grafiku ovšem neprovozuji já, ani jsem ji nekupoval sobě, ale jednomu nejmenovanému známému. Že její chlazení strojí tak trochu za prd, protože je designované tak akorát na možnosti grafiky, je asi všeobecně známá věc, ale přeci jen když vám karta hlásí něco kolem 120 °C a řve přitom doslova jako kráva, tak je asi něco špatně. No, podíval jsem se tedy dovnitř a zjistil jsem, že něco opravdu špatně je. Když se chlazení zanese (to je hodně slabý slovo) tak, že je „neprofouknutelné“, tak to se pak není co divit, že má chladič tendenci uletět a stejně to je plad prtné. Takže jsem se rozhodl, že na grafiku dám něco s hustší ne tak snadno zanesitelnou mřížkou a volba padla na Accelero S1…

… ukaž celý článek   »»»

Na tomto webu to nebude poprvé, co se budu navážet do Alfacompu. Sice je to obchod s celkem dobrými cenami a slušným výběrem a navíc nejde o takový ten „průměrný e-shop“, kterých jsou na netu mraky (a za nimiž často stojí jen velmi málo provozovatelů – jedním z nich je od nedávna téměř stoprocentně i Agen). Alfacomp mi v podstatě vyhovuje, až na pár much, spíše masařek. Tou první bylo zasílání hned dvojité provokace, jedna o zčernání obrazovky, druhá regulérní spam na Banán. Nyní jsem se podíval po čase na Alfacomp zase, protože opět potřebuji něco objednat, a zjišťuji, jak může pojem „ZDARMA“ znamenat i 300 Kč…

… ukaž celý článek   »»»

Poštěstilo se mi dostat se k procesoru AMD Athlon II X2 240 (dvoujádro, 45nm, 2,8 GHz, 2×1 MB L2, 65W) a rozhodl jsem se, že rovnou udělám takovou maličkou srovnávací recenzi s Athlonem 64 X2 5000+ Black Edition (dvoujádro, 65nm, 2,6 GHz, 2×512 kB L2, 65W). Aby bylo srovnání trošku férové, poběží tento starší Athlon 64 X2 na 2,8 GHz (kvůli stejné frekvenci) a na 3,0 GHz (kvůli tomu, že má menší L2 cache, tak aby to naoko dohnal frekvnecí – ostatně sama AMD, když vydávala dva různé procesory pod stejným značením, měl ten s menší cache rychlejší takt, pokud si dobře vzpomínám, zpravidla o 100 MHz, já raději dám o 200 MHz, protože očekávám, že ten Athlon II X2 tomu stejně nakope nožičky ;). V té souvislosti u mě doma došlo k trošku rošádě, protože moje drahá polovička si doteď užívala právě s tím Black Athlonem, co půjde do srovnání s novým Athlonem. A protože jediný procesor, který se mi tu nečinně válel ladem, byl první AM2 procesor, který jsem recenzoval, a to Sempron 3000+ (jednojádro, 90nm, 1,6 GHz, 256 kB L2, 62 W), s čímž by mě drahá polovička zajisté poslala do háje na fialky, udělal jsem ústupek já a Semprona si nasadil do mého pracovního PC. V něm byl doteď Phenom X4 9850 Black Edition (čtyřjádro, 65nm, 2,5 GHz, 4×512 kB L2, 2 MB L3, 125W) a ten jsem tedy namontoval do ženuščina PC (sice je to platforma AM2 a ne AM2+, ale to neva, ono to v tom chodí, jen to trochu víc žere v „idle“).

Takže jsem tímto downgradem přišel o:

1. 3 jádra
2. 900 MHz
3. 80 MHz na rychlosti pamětí
4. SSE4A
5. 63 W
6. Cool'n'Quiet
7. technologický pokrok v podobě výrobní technologie o 25 nm menší ;-)

Výsledek: Pořád se s tím dá dělat, ne, že ne, ale už po tom nemůžu chtít nějak extra svižnou práci :) A na hraní moderních her to jako fakt neni. Asi nejnetradičnější je pak kombinace takhle líného procesoru a 8 GB RAM ;-). A když si to tak uvědomím, mám docela kliku, že se v AMD kdysi rozhodli dát i Sempronům AMD64 rozšíření a u AM2 kousků je to už u všech (jinak bych taky nemusel ty 64bitový XPčka nastartovat ;-).

Takže to jen tak na okraj. Brzy Semprona beztak nahradí opět čtyřjádro, akorát už na 45 nm a s TDP 65 W. No a z toho vznikne další srovnání… ale o tom až jindy.

Jak mnozí asi víte, pokud na internetu nakupujete hodně s počítači souvisejících věcí, společnost AGEN Computer s.r.o. vešla 11. května tohoto roku do likvidace. A tak možná někoho překvapí, že web agen.cz opět jede a vesele prodává. Nenechte se zmást, se starým Agenem to nemá nic společného…

… ukaž celý článek   »»»

Po čase něco pro milovníky ničení věcí, ale nebojte, nejde o nic nového, jen jsem se rozhodl převést do MP4 formy (a vystavit k prohlížení on-line) staré video „Máme rádi Minoltu“, které představuje destrukci CD s ovladači k multifunkčním síťovým tiskárnám Minolta ohybem v ruce…

… ukaž celý článek   »»»

Možná o mě víte, že mám rád staré počítače a hlavně komponenty, které ještě fungují a lze je v dnešní době ještě využít (no, já mám rád i ty, které už většinou využít nelze, ale to je teď vedlejší ;-). Takže si asi dovedete představit, jakou radost jsem měl z nálezu tohohle:

Je to skutečně dosud nerozbalený SCSI řadič Adaptec řady AHA-2940 s vlastním BIOSem, LEDkou a vývody na další LEDku a 50pinovým konektorem (plus samozřejmě externím konektorem). Nevím, jak dlouhá léta se na něj prášilo, ale byl nalezen v jedné nejmenované firmě při „debordelizaci“ a mně se poštěstilo, že jsem jej takto „vysoutěžil“. Normálně mi je líto ho rozbalovat, v době psaní tohoto článečku je stále zabalený, jako je to na fotkách :). Možná je to tím, že mám doma asi dva takové podobné (možná jeden, teď přesně nevím). Také mám dva AHA-2940UW, z toho jeden je zapojen v mém domácím hlavním PC, je na něj připojen DDS4 streamer (funguje to naprosto spolehlivě, kupodivu Windows XP x64 nejsou překážkou :-).

V dnešním díle (zdráhám se říci, že posledním, protože jsem si už předtím myslel, že poslední bude ten předchozí) seriálu o okradení v aukci na Aukru se dozvíte (tedy pokud rádi čtete policejní spisy), jak to vlastně bylo z pohledu policie. Dostal jsem totiž překvapivě výživný dopis od Krajského ředitelství policie Severomoravského kraje, odboru hospodářské kriminality v Ostravě. Jde o usnesení o odložení a přestože jsou toho celé čtyři stránky, jedná se skutečně o čtení, které se čte dobře, jedním dechem a hodně, opravdu neuvěřitelně hodně se z něj člověk dozví. Neznámý pachatel užívající padělané identity osoby jménem „Roman Červík“ (tzn. že toto není pravé jméno pachatele, alespoň podle závěru, ke kterému policie došla) si takto přišel podle zjištění policie na 1 029 740 Kč (reálně to bude ještě o něco více). Když jsem se divil, proč se policie nezajímá o majitele účtu, proč eventuelně nezkoumají záznamy z bezpečnostních kamer a další detaily, křivdil jsem jim. Oni se o to skutečně zajímali a dokonce přišli na spoustu zajímavých věcí, Pachatel byl dokonce osobně na pobočce jak mBank, tak i dalších bankovních ústavů a také České pošty, kde si zřizoval P.O. BOX. Přesto je stále neznámý, neboť neexistuje způsob, jak jej identifikovat (a zařízení na lustraci paměti pracovníků zmíněných ústavů podle data jaksi ještě nemáme). A co záznamy z bezpečnostních kamer? To vše se dozvíte na další straně…

… ukaž celý článek   »»»

Nestává se často, že bych sem dával videa z YouTube, ale stejně jako kdysi Ravelovo Boléro v podání Andre Rieu musím i nyní. Mně doteď neznámý Montt Mardié spáchal skladbu We're All The Pirate Bay, jejíž poselství se v písni opakuje dost často: „Netvořte písně pro peníze..“ av závěru pak „Nikdy nebudete muset platit, abyste si tuto píseň poslechli, nikdy nebudete muset platit, abyste si ji zazpívali“. Montt se mi navíc touto skladbou opravdu trefil do vkusu, za něco takového bych se rozhodně nestyděl, kdybych byl tak dobrý jako on a něco takového stvořil Proto to sem dávám do placu…

^{Ke stažení zde: montt_mardie-were_all_the_pirate_bay.mp3}

Mimochodem, už víte, koho budete volit? Já ano: Česká pirátská strana (samozřejmě za předpokladu, že se jim podaří vzniknout).

Možná byste to do mě neřekli, ale pěstuju si kytky. A protože jsem byl vždycky zvláštní, pěstuju si taky zvláštní kytky. Kytky s převráceným vztahem k živočichům. Kytky, které se dokážou drobnými živočichy živit. Jde o masožravé rostliny…

… ukaž celý článek   »»»

Dnes krátce po půlnoci jsem vám ukázal, jak „krásně“ mohou LCD monitory blikat. Slíbil jsem vám, že vám prozradím, jak se dá v obchodě poznat, zda daný LCD monitor bliká, či nikoli. Nastal čas slib splnit. V obchodě sice budete vypadat jako kokoti nebo přinejlepším šamani, protože se nedá předpokládat, že by prodejce chápal, co to děláte, ale tato metoda může fungovat, pokud jsou vaše oči citlivější…

… ukaž celý článek   »»»