Jak jsem zachránil rozbitou SD kartu

obrazekKdyž jsem si kdysi dávno kupoval ještě za (z dnešního pohledu) nekřesťanské peníze 1GB SD kartu s tím, že by mi měla na focení vydržet hodně dlouho, netušil jsem, že ta karta vydrží v podstatě prd. Nevím, ale firma A-Data asi nemá na pořádné lepidlo nebo solidní materiál, ale karta se docela rychle rozpadla. Tenkrát jsem ji rovnou vyfotil, když už byl dovnitř tak snadný přístup (obrázek vpravo nahoře), pak jsem ji tak nějak slepil, jenže karta se rozpadala dál a netrvalo dlouho, foťák i čtečka se k ní hlásily poměrně odmítavě. Ono dneska jsou sice ceny SD karet srandovní, ale gigo je pořád gigo a kdo má k elektronice takový vztah jako já, těžko může něco, co vlastně ještě po elektronické stránce funguje, jen tak vyhodit. I rozhodl jsem se, že dám kartu dohromady, protože však nebyl příhodný „SD futrálek“, musel jsem kartičce „vysochat“ nový tvar hezky ručně. A takhle to dopadlo…

Na pomoc jsem si vzal vteřinové lepidlo Universum a „Filler“ – plnidlo k vyplnění mezer, které spolu s lepidlem vytváří poměrně zajímavou hmotu, spíše tvrdou, ale nedá se říci, že křehkou. Spojením těchto dvou ingrediencí vzniká vskutku zajímavý stavební materiál, který lze pak zbrousit třeba brusným papírem, v mém případě pak mini vrtačkou s bowdenem a miniaturním brouskem, kterým jsem „vysochával“ zářezy pro SD kartu jednak typické, na některých částech pak funkčně nezbytné. Do patřičných mezer jsem vždy nasypal plnidlo, zakápl lepidlem a opět nasypal plnidlo, které na lepidle, co se nemělo už kam vsáknout, opět ihned ztvrdlo. Otřel ubrouskem a pak vybrousil do požadovaného tvaru, asi jako když zubař vrtá do zubu ;).

Výsledek jsem pak zkusil jak ve čtečce, tak ve foťáku, jednak jestli něco nedrhne, ale hlavně aby to fungovalo. S ničím nebyla taková piplačka, jako s výstupkem na rohu u konektorů, který v mechanice pro SD karty musí cosi zmáčknout, načež přístroj pozná, že byla vložena správná SD (nebo MMC, to je jedno) karta. Bez něj jakoby žádná karta nebyla. Tahle procedura ladění nakonec zabrala asi hodinu neustálého ubrušování a nanášení dalších vrstev plnidla s lepidlem. Ale nakonec se zadařilo a chodí to.

sdkarta sdkarta2 sdkarta3 sdkarta4

Na výsledek po estetické stránce nekoukejte, je to samozřejmě na pohled hnus a asi by se mnohý bál vůbec to do něčeho strčit. Faktem však je, že to chodí a karta se nyní už ani nerozpadá. Každý gigabajt dobrý.

Write Protect šoupátko na této kartě není, je natvrdo vymodelován stav „zápis povolen“ (v mechanice je to realizováno pouze dalším spínačem uvnitř v případě, že write protect šoupátko je na daném místě – když tam není, zápis je zakázán – a já si původně myslel, že write protect šoupátko přepíná přímo něco v kartičce :).

Komentáře

Zatím zde žádný komentář není.

Možnost přidat další komentáře byla zrušena, protože už mě přestalo bavit bannovat spammery. Omlouvám se za nepříjemnosti.