LCD nebliká? Zdaleka to nemusí být pravda!

HP_LP2475w Jsem poměrně náročným uživatelem PC a na spoustu věcí mám specifické nároky, které se vymykají běžnému „průměrnému spotřebiteli“. Jedním z nich je LCD monitor u PC, kde trávím většinu počítačového času (a to je u mě přes pracovní týden v průměru 8 hodin denně, někdy i víc). Je tomu pár dní, co jsem zjistil jednu velice nemilou věc: LCD monitor může blikat. Není to sice ten blikot, jaký dělá CRT monitor, ale nepříjemné je to velice podobně, tedy alespoň pro má citlivá očička. V tomto článku vám nejenže nastíním, oč jde, ale podám (myslím že dost) přesvědčivé důkazy. Závěr vám prozradím už nyní: já si prostě nemůžu vybrat průměrný monitor, který se běžně vyskytuje v obchodech a stojí pár korun. Já vlastně zatím ještě ani nevím, jaký LCD monitor si můžu vybrat, protože jsem ještě nenarazil na takový, který by neduhem, jenž budu v tomto článku popisovat, netrpěl.

CRT

Nejprve pár slov úvodem, kdy se pokusím nastínit vám základní rozdíly mezi CRT a LCD displeji. CRT (Cathode Ray Tube) displej velice zjednodušeně řečeno funguje tak, že po zobrazovací ploše „lítá paprsek“, který kreslí odshora dolů řádky (zleva doprava) vytvářející výsledný obraz (ono je to samozřejmě značně složitější, protože barevný obraz se skládá ze tří barev, červené, modré a zelené (RGB) a elektronová děla, která paprsek vytvářejí, jsou tam tedy tři, ale jako základ pochopení k tomu, o čem bude řeč, to stačí). Na zobrazovací ploše nanesená vrstva na paprsek reaguje tím, že „svítí“. Tato vrstva má určitou „setrvačnost svitu“, ta je ovšem měřitelná na milisekundy, aby při vykreslení dalšího obrázku už na této zobrazovací ploše předchozí obrázek nebyl. V monitorech pro počítače se počítá s tím, že obrázek může být takto vykreslen třeba i 200× za sekundu, ale úplně běžně se používá zobrazovací frekvence od 85 Hz do 120 až 150 Hz (už na 85 Hz může být někdo citlivý, 75 Hz a pomalejší zobrazování považuji už za viditelně blikající, rozumná frekvence začíná nad 100 Hz).

Pokud byste vyfotografovali CRT monitor fotoaparátem s krátkou nastavenou závěrkou (třeba 1/1000 sekundy), nevyfotíte obraz jako celek, ale uvidíte jen část. K tomu se váže první ukázka: Nastavil jsem CRT monitor na zobrazovací frekvenci 85 Hz, zobrazil bílou přes celou plochu (monitoru jsem nastavil jas na 100 %) a foťákem s nastavenou závěrkou 1/1000 s jsem udělal několik snímků. Náhoda tomu chtěla, že jsou všechny od sebe vzdálené tak, že snímky jdou za sebou takhle hezky (ve foťáku jsem nastavil sekvenční snímání tak dlouho, dokud držím spoušť, snímky jsou pořizovány v „časové vzdálenosti“ od sebe něco mezi půl a jednou sekundou, zobrazení na obrázku jsem nastavil na půl sekundy).

FlashingCRT

Zkrátka a dobře: každý snímek představuje to, co byste na monitoru viděli, pokud byste dokázali oči otevřít přesně na jednu tisícinu sekundy (za předpokladu, že byste byli schopni obraz zaregistrovat a zapamatovat si ho). Teď si možná říkáte, co se to tu snažím dokázat, když monitor je navržen tak, aby právě toto nebylo vidět… Inu, máte pravdu, ale to, že nejste schopni něco takového zaregistrovat, neznamená, že se to před vašima očima neděje a hlavně – nemůžete dokázat, že to na vás nemá vliv, právě naopak, lidé zabývající se vlivy určitých světelných obrazců a blikání na lidské oči a mozek vědí, že ačkoli to „vědomě nevnímáme“, do mozku to stejně leze a čert ví, jaký to má na něj vliv. Je prokázáno, že funguje třeba tzv. „podprahová reklama“ (proto je u nás zakázána) – to je situace, kdy sledujete nějaký „pohyblivý obraz“, který se v televizi zobrazuje rychlostí 25 snímků za sekundu a jeden jediný takový snímek je použit pro zobrazení reklamy. Vy ji sice na bázi vědomí nezaregistrujete, ale mozek ji beztak podvědomě zpracuje. Mozek je totiž „svině na setrvák“, proto se také většině lidí už video promítané rychlostí 30 snímků za sekundu jeví jako plynulé a ne jako „sled 30 snímků za sekundu“ (a neznám nikoho, kdo je schopen nepovažovat za plynulé video zobrazované v 60 snímcích za sekundu). Z tohoto důvodu je zobrazování na CRT monitoru o frekvenci 85 Hz a výše považováno obecně za „neblikající“, nicméně faktem je, že bliká i CRT monitor, který zobrazuje ve 200 snímcích za sekundu, jen to není prakticky nikdo schopen očima rozpoznat. Výraz „prakticky“ vychází z toho, že to většina lidí (a to drtivá) prostě nezaznamená, protože pro většinu lidí se jako „neblikající“ jeví i 85Hz obraz.

V tuto chvíli přichází na scénu mé ultracitlivé oči, které vidí i to, co „běžný“ člověk nevidí. Vaší pozornosti nyní doporučuji článek o tom, kterak vám pouští některé Volkswageny na silnici do očí stroboskop. Já to blikání vidím a pro mě je jízda za takovým autem utrpením, takže jej buďto předjedu, nebo se nechám předjet, abych za ním nejel (pokud není nikdo, kdo by mě předjel, klidně na chvíli zastavím). Zároveň vaší pozornosti doporučuji mou starší recenzi projektoru BenQ PB6110 na CD-R serveru, zejména stránku o popisu DLP technologie, kterou tento projektor používá – ve zkratce jde o to, že projektor nezobrazuje všechny tři barvy naráz, ale postupně je promítá skrze rychle rotující kolečko s barevnými filtry (opět – pro normální oko se jeví obraz jako „stálý“, normálně barevný, mé oko však „rozklad barev“ dokáže zachytit – přesněji řečeno je to mozek, který to dokáže zpracovat, oko samozřejmě zachytí vše, jde jen o to, co dokáže mozek rozlišit navíc versus to, co mu už „splývá“ tak, jak to výrobce zamýšlel).

LCD

Nyní tedy k LCD. LCD displej narozdíl od výše zmíněných funguje tak, že máme matici bodů (rozdělenou na tři další body, tzv. „subpixely“, protože princip zobrazování barevného obrazu mícháním červené, modré a zelené je zde také). Tyto body se (opět velmi zjednodušeně řečeno) otvírají a zavírají, přičemž dokáží být otevřeny i málo, více, hodně, nebo úplně. Za touto maticí bodů je podsvícení, důležitý prvek LCD, bez něhož bychom obraz neviděli, protože je to právě světlo, které se dostává skrze barevné různě otevřené body do našich očí a právě ty body vytvářejí výsledný obraz.

Samotné body nepředstavují problém, výrobce má ohledně bodů úplně jiné starosti než to, co budu za chvilku popisovat já (výrobce hlavně potřebuje zajistit, aby se bod uměl otevírat a zavírat co nejsvižněji a aby světlo skrze něj jdoucí bylo ve stejné intenzitě vidět pokud možno z co největšího úhlu – tohle CRT monitor řešit nemusí, což je ovšem jedna z mála jeho výhod oproti LCD). Problémem LCD, na který bych rád v tomto článku upozornil, je právě to podsvícení.

Existuje několik druhů podsvícení LCD. Nejčastěji se v monitorech používají tzv. CCFL – Cold Cathode Fluorescent Lamps, česky zjednodušeně řečeno prostě zářivky vyzařující „pokud možno bílé světlo“. Někdy se používá i LED podsvícení, to je pochopitelně dražší, přičemž existují ještě dvě varianty, jedna používá bílé LED, druhá sadu červených, modrých a zelených, které dohromady taktéž skládají bílé světlo, toto však lze ještě právě z důvodu použití tří barevných složek regulovat a je také dražší (jestli se nepletu, je to zatím nejdražší podsvícení LCD, ale to je teď jedno). V maličkých displejích, které jsou typicky v mobilech a podobně ,se používá na podsvícení LED, jejich jas je regulován bohužel často velice podobně jako u výše zmíněných Volkswagenů – tedy blikáním (zabít, rozčtvrtit, nebrat!). Jak je to ve velkých LCD (třeba u notebooků), to zatím nevím, nicméně jestli mohu něco doporučit, vyhněte se podsvícení na principu tzv. „Field Sequential Color“ – tam právě přeblikávají rychle za sebou červená, modrá a zelená.

V době psaní tohoto článku mám před sebou 24palcový monitor HP LP2475w. Před ním jsem měl 19palcový monitor s poměrem stran 4:3 (přesněji 5:4, prostě nikoli širokoúhlý) Neovo F-419. Byl jsem spokojen, nicméně okolnosti mě přiměly přejít na 24palcové HPčko. Po chvilce používání jsem zjistil, že mi to nedělá dobře na oči a jal jsem se zjišťovat, kde je zakopán pes. Do té doby by mě upřímně řečeno nenapadlo, že na mě také může LCDčko blbě blikat, zejména když jsem žil v přesvědčení, že jedna z hlavních výhod LCD oproti CRT je ta, že LCD prostě nebliká. Nyní už vím, že to nemusí být pravda – tedy stařičné Neovo na mě prakticky neblikalo, zatímco nová velká čtyřiadvacítka mi do očí pouští hotový cirkus, jen to dělá tak rychle, že to nejsem schopen vizuálně postřehnout. Jenže, milí výrobci, chyba lávky! Mozek oblbnout dokážete, ale oko ne! Mozek si toho nevšimne, ale oko trpí, když se na něj nepřirozeně bliká. A to, co produkuje tato čtyřiadvacítka – a bohužel i spousta dalších dnešních LCDček – to je skutečně děs a hrůza.

Naštěstí máme techniku, která toto dokáže zachytit a upozornit na to – jako v předchozím případě byl i nyní použit fotoaparát s tisícinovou závěrkou. Smutné je, že si nejde dost dobře vybrat – pokud je totiž jas nastavený na 100 %, LCDčko nebliká, jenže svítí jak hovado a vy vlastně celou dobu čučíte do dost slušné zářivky (a to pomíjím podstatně vyšší spotřebu elektrické energie). Pokud je nastaven na nižší jas (v mém případě 0, což se ovšem nerovná tmě, ale na pohled celkem pohodlně sledovatelnému obrazu), pouští vám monitor do očí hotový cirkus. Neptejte se mě, proč, já to nevím. Já to jen dokážu zachytit ;-).

Takže k praktickým obrázkům: Opět jsem fotil jednotlivé snímky držením spouště při době závěrky 1/1000 s. Takto vypadá HP LP2475w, pokud má jas nastaven na 100 % (zobrazena bílá přes celou plochu). Deset snímků postačí na ukázání, že jde prakticky stále o stejný obraz (to malé svinstvo vpravo dole je kurzor myši):

HP_LCD_Bright100

Pak jsem nastavil jas na nějakou nízkou hodnotu (přesně si už nevybavuji, jestli to bylo 20 nebo dokonce 0, ale tak nějak to bylo). Jas se tedy na pohled snížil, bílá na pohled ztmavla, ale podívejte se, jaký bordel se nechá zachytit foťákem v různých okamžicích na tisícinovou závěrku (připomínám, že foťák byl v plně manuálním režimu):

HP_LCD_BrightLow

Přiznám se, že je mi tak trochu záhadou, proč je vidět víc barev a ne „blikání“ (tedy že by byl jednou obraz jasnější, po druhé méně jasný). Ani o tom nechci moc spekulovat, protože jsem nenašel informaci o tom, jaké podsvícení vlastně tento monitor má. Mrkněte se, jak vypadá moje dosavadní devatenáctka Neovo při nastavení jasu na 100 %:

Neovo_LCD_Bright100

Je zajímavé (a zase nevím, čím to je), že na tomto monitoru lze pozorovat náznak stejného efektu, jaký předvádělo na začátku CRTčko (jen ne v tak brutální míře a proto to očím nevadí). Samozřejmě toto LCDčko je na tom poněkud hůře s pozorovacími úhly, takže třeba horní část obrazu je tmavší, neboť jsem jej snímal z takového úhlu, kde už se to tady projeví. A nyní, jak to vypadá při snížení jasu (to už jsem musel zvednout kontrast, jinak bych na tomto obyčejném monitoru už viděl při tisícinové závěrce tmu).

Neovo_LCD_BrightLow

Všimněte si, že ačkoli Neovo na nízkém jasu také nemá ve všech případech stejnou barvu, zdaleka to není takový cirkus, jako výše u HPčka. To vysvětluje, proč mi koukání na Neovo při nízkém jasu nevadilo: protože ty rozdíly v barvách jsou takřka nicotné. Všimněte si také, že jsou vidět jen dvě barvy: šedivá a taková lehce do modra. Zkoušel jsem mačkat spoušť i ručně, abych vyloučil, že by se sekvenční snímání trefilo vždy jen do téměř stejných odstínů – skutečně jsem jich víc nenašel, tedy rozhodně jsem nebyl schopen zachytit ten cirkus, který předvedlo HPčko.

I vydal jsem se do obchodu, že si koupím nějaký LCD monitor, který tohle dělat nebude. Nejprve jsem si myslel, že jsem našel první takový, který to nedělá – nějaké docela pěkné LG. Pak jsem zjistil jednu zajímavost: prodejci mají vystavené LCD monitory VŠECHNY nastavené na maximální jas. Skutečně si kladu otázku, proč to dělají. V odpovědi však nenacházím náznak toho, že by o výše popsaném problému věděli a snažili se ho tím eliminovat. Spíše si myslím, že to dělají proto, aby ukázali, jak to dělá krásný obrázek – jasnější obraz vždy vypadá lépe než zatemněný. Problém je, že já doma před svýma očima provozovat monitor na maximální jas opravdu nehodlám. Nepřesvědčila mě ani dost zvláštní odpověď prodejce, že „on doma opravdu provozuje monitor pořád s jasem na maximum, protože hraje hry a tam se mu to hodí“. Tuplem mě dostala odpověď „tak si přizpůsobte okolní světlo tak, aby ho bylo hodně a vyvážilo to velký jas LCDčka“ – to už jsem se smířil s tím, že tady LCDčko nekoupím – a vlastně že ho asi nekoupím nikde jinde, protože ze všech předváděných kousků měly tento problém všechny, slovy „úplně všechny“.

Co dál? Dál budu shánět LCDčko, které tímto problémem netrpí. Ano, asi bude hodně drahé (poptám se u firmy EIZO, o té vím, že umí dělat kvalitní monitory), ale zatímco peníze se tisknou každou chvíli, oči mám jen jedny na celý život a nové mi nikdo nedá. Kdybych na tom monitoru koukal na videa a obecně tmavé plochy a navíc krátkou dobu, šlo by to skousnout, jenže já pracuji s aplikacemi a většinou koukám na plochy bílé s černým písmem (bohužel vyloženě nesnáším, když je text psaný bílý na černém, to mi dělá na oči ještě hůř – je to totiž nepřirozené, i na papír se píše „černé na bílé“ a je to taky důvod, proč tabule ve škole, kde se psalo bílou na tmavou, nahrazují bílé tabule, na které se píše tmavými fixami).

Někdy příště vám ukážu, jak se dá v krámu bez jakékoli složité aparatury rozpoznat, zda monitor dělá tyhlety psí kusy, nebo ne. Ještě krátké slovo k plazmovým TV: Nevím, jak jsou na tom teď, ale obecně považuji plazmy za ještě horší cirkus (v nejlepším případě podobný), jako předvedlo HPčko. O tom ale taky jindy.

Komentáře

1 | kluvi @ | Út 10. 3. 2009, 15:57

DLP projektory tiez

Suhlas, este by som spomenul, ze podobny neduh maju i DLP projektory. Ide ma roztrhnut ked miesto pohybujuceho sa (bieleho) objektu vidim rozfazovaneho cerveno/modro/zeleneho fantoma. Pohyb staci ked je relatiny, naprikla dpohy oci (a predovsetkym periferne). To asi bude nejake postihnutie, pretoze vacsina ludi v mojom okoli to nepozoruej. Na druhu stranu moj mozog nestiha spracovavat pomalsie signaly ako napriklad to ze preco hladam mobil ked neviem komu som chcel volat…

reagovat

2 | kluvi | Čt 12. 3. 2009, 9:54

HP LP 2275W

Skusal som to s uvedenym LCD a robi to tiez. Akurad som prekvapeny ze to robi i na 80% a i ked fotim zozadu svetlo vyzarovane podsvietenim (cez mriezku vidno svetlovodne cudliky). Ty vidis nejaky problem i na vlastne oci? Ja blikajuce LED neznasam, DLP hroza, ale na tom LCD subjektivne nevidim nejaky postrehnutelny problem (okrem toho ze po 16 hodinach za nim uplne blbnem- ale to bude asi niecim inym). Co sa tyka LCD tak mam pocit, ze to moze byt nejaka divna hra so spracovavanim signalu v snimaci. Chcelo by to asi pokus s analogovym fotakom, alebo sa na to podivat cez nejaky fotosnimac a osciloskop. (myslim tym priamo podsvietenie, mam pocid ze LCD obrazove body musia byt nejak periodicky nahadzovane, nemam cas to moc studovat)

reagovat

3 | W.I.F.T. FT W97 | Čt 12. 3. 2009, 20:54

[2] kluvi: Pravdou je, že na vlastní oči žádné blikání nepozoruju. K tomuto zjišťování, zda LCD skutečně bliká, nebo ne, jsem se dostal až poté, co jsem ze svého Neovo F-419 přešel na HP LP2475w a už druhý den jsem pociťoval značnou únavu očí a nutnost oči si promnout. A tak jsme zjišťoval, kde je jádro pudla a narazil jsem na tohle. Jestli je to tím, to si stoprocentně soudit neodvážím, ale vím, že blikající věci mi obecně vadí, a to nejen na pohled, kdy něco vidím, ale hlavně když na to dlouhodobě koukám.

CRTčko jsem při 150 Hz taky blikat neviděl a dvakrát dobře mi to při dlouhodobém používání nedělalo. Když jsem přešel na LCD, jakobych vyměnil oči. Nic jim nebylo. Bohužel si zvykly na jiný komfort a i přechod na LCD s tímto „prokazatelným neduhem“ jim „asi“ vadí.

reagovat

4 | kluvi | Pá 13. 3. 2009, 14:06

ja tiez

[3] W.I.F.T. FT W97:Ja som tiez riesil podobnu dilemu, lenze ja som to vymyslel inak. Mne evidentne vadilo male pismo na povodnom displeji notebooka. Nieco pada na vrub toho ze uz mam vek na nosenie bryli a nenosim. Na totebooku je pixel 0.2 mm a to standardne fonty su prtave blechy. Pouzit nizsie ako nativne rozlisenie je blbost, zvacsit fonty vo windhowsoch tiez (vacsina aplikaci skonci tak ze napisy v nemodalnych oknach sa tam nevlezu). Tak som dost dlho vyberal externe LCD kym som nasiel nejaky s rozumne velkym pixelom (0.28mm) Potom sa unava podstatne znizila, ale podla fotaku blika ako som popisal (pouzivam default jas 80%). Blikanie na CRT je jine kafe- tam ma ten luminofor nejaky dosvit… Zaujimalo by ma ci najdes najeky LCD co neblika…Este doma spravim pokus pre plazmu… :)

reagovat

5 | W.I.F.T. FT W97 | Pá 13. 3. 2009, 14:39

kluvi napsal/a: Este doma spravim pokus pre plazmu…

Tak na plazmě já osobně vidím „nepěknosti“ pouhým okoem bez jakéhokoli dalšího příslušenství typu „kmitající ruka“ nebo „větrák“, ale třeba se od té doby plazmy zlepšily ;-)

reagovat

6 | KLUVI | Út 17. 3. 2009, 8:50

plazma

[5] W.I.F.T. FT W97:Prd zlepsili, ja som si pred rokom kupil SAMTUNG (uz v zivote nekupim) a blaee. Fuj! nechapem preco sa chvalia ze to ma 16 bitov/RGB kanal ked to je posterizovane ako svina (pouzivam len jemne nastavenia, ziadne dynamicke vyhulovatka) Pohybujuce sa predmety- hruza. Ciernobiele sceny maju rozne nahnedlo/nafialovelo/naruzovele tiene. Jedno BROVSKE sklamanie. stara dobra CRT. Takze vysledky fotenia: farebne blikanie viz LCD robi i PLAZMA. mozem dodat foto. Coz moc nechapem.

reagovat

7 | zero8324 | St 8. 4. 2009, 10:18 | zerocom.sk

Skúsim svoje EIZO

Ja viem o podsvedcovacích trubiciach tolko, že každá bliká, len záleží na akej vrekvencii…odhadujem, že by to malo byť cez 200Hz a zo znižujucim sa jasom bliká viac a viac (znižuje sa frekvencia). Skúsim podobný pokus na svojom Eize L578 a uvídí sa.

reagovat

8 | rbd | Pá 7. 8. 2009, 10:38

regulacia jasu

ako pisal zero8324 – CCFL proste blikaju – zalezi na tom ako frekvenciou – cim vyzsie, tym lepsie :). Samotna regulacia jasu je riesena dvoma sposobmi:

  1. softwerovo – oreze sa gamut monitora – blikanie je rovnake ako na 100perc. je to hnus pritomny u najlacnejsich monitoroch
  2. hardverovo – meni sa priebeh blikania trubic (pomer medzi dobou pocas ktorej svieti a pocas ktorej je zhasnuta). Pokial je jas na 100%, stale svieti, pripadne zhasne len na velmi kratku dobu (priebeh na osciloskope je mierne zvlneny ale cca konstantny), nastavenim nizsieho jasu vsak CCFL nachvilu zhasinaju – tvoj monitor na cca 50perc. jasu pocas blikania 50perc. svieti/50perc. nesvieti. Jediny sposob ako sa da tento problem ciastocne riesit je kupit monitor s co najvyzsou frekvenciou blikania CCFL, uvediem priklady:
  • tvoj HP LP2475w blika na cca 143Hz
  • BenQ E2400HD – 237Hz
  • Samsung 2263DX – 230Hz
  • Dell E228WFP – 310Hz
  • EIZO S2231W – 100Hz

takze tvoj monitor je co sa tyka tohoto parametru na tom dost zle…

Zdroj: osciloskopicke merania na exrtahardware (tvoje HP) a na svethardware (ostatne).

reagovat

9 | W.I.F.T. FT W97 | Pá 7. 8. 2009, 11:18

Re: regulacia jasu

[8] rbd:** napsal/a:** >>

  • tvoj HP LP2475w blika na cca 143Hz
  • BenQ E2400HD – 237Hz
  • Samsung 2263DX – 230Hz
  • Dell E228WFP – 310Hz
  • EIZO S2231W – 100Hz <<

Tybrďo, a já měl tuhle dojem, že když půjdu do Eiza, bude to lepší, jak je vidět, bylo by to ještě horší.

Teď je jen škoda, že tuhle frekvenci neuvádí přímo výrobce. Rád bych viděl toho Della na 310 Hz.

Jinak už jsem měl tu čest vidět displeje s LED podsvícením (TV v obchodě). Tam se také jas reguluje pulzně a můžu říct: zlatý blikající trubice. S těma LEDkama jsou ty přechody mezi svítí/nesvítí podstatně ostřejší. Přitom zrovna u LEDek není problém regulovat jas napětím. Jen se to z nějakého mně nepochopitelného důvodu nedělá.

reagovat

10 | rbd | Pá 7. 8. 2009, 11:31

Wift: ono to asi zavisi typ od typu… eizo by som neodsudzoval. Kdesi na nete som videl (zial uz relativne davno – mozno rok) peknu stranku, hodnotu frekvencie blikania sice neudavali, ale mali ju na osciloskope podobne ako na SWH – bolo tam docela vela monitorov – dalo sa vybrat, zial si stranku uz nepametam :(. k led podsvieteniu: hmmm to si ma nepotesil, ved moznost regulovat ledky napetim je super, podla mna ide len o to, aby sa upravil soft a vytvoril dostatocne stabilny zdroj. Tj dufam ze v buducnosti (ked sa led rozsiri) budu dat zohnat oba druhy riadenia led podsvietenia. Proble ale asi bude dozvediet sa od vyrobcu/predajcu s cim mam docinenia ;)

reagovat

11 | W.I.F.T. FT W97 | Pá 7. 8. 2009, 14:21

rbd napsal/a: Proble ale asi bude dozvediet sa od vyrobcu/predajcu s cim mam docinenia ;)

S tím bych problém neviděl v případě koupě v kamenném obchodě. Tam si to můžu vyzkoušet :). Právě tam jsem si měl možnost vyzkoušet jednu hezkou hodně tenkou LED podsvícenou telku. Snížil jsem jas na polovinu a blikala jak pominutá :).

reagovat

12 | rbd | Út 1. 9. 2009, 20:22

EHW

Na extrahardware.cz som v diskusii k clanku napisal ziadost aby merali blikanie monitorov – bola vyslisana a zacali ju merat i uvadzat obrazky z osciloskopu… prvy vysledok je 146Hz monitoru Samsung SyncMaster F2380.

reagovat

13 | @ | Ne 7. 11. 2010, 19:39

zrcadlo

Zajímavé, ale mě po testech jasně vyšlo, že nakonec nemám krvavé oči z blikání, ale že ty mrchy ještě vyzařují různá, možná postranní, pásma UV záření, které nechytí filtry. Takže už tak nehledám blikání, jako zdroj. Zářivka je prostě výboj a tam se nějaké ty VF složky vždycky uškubnou a oko to odnese. A teď si to vyzkoušejte vy abychom vyloučili pohled jedné strany. Udělejte si jakousi VF past (něco podobného, jako byly jontové pasti v prehistorických obrazovkách). Sledujte světlo odrazem od zdi nebo černé plochy. Blikat bude stejně a… A to už napište vy. Já tomu říkám balzám na oči. Teď mohu čučet do monitorů jak dlouho chci ať bliká či nikoliv. Jedno ale nesmíte udělat. Nechat obraz odrazit od zrcadla! Proč? Nechme to na příště, nebo už víte?

reagovat

14 | Ondřej @ | Čt 4. 10. 2012, 11:39

Regulace jasu po kutilsku. :)

Šlo by třeba LED monitor trošku rozebrat, do elektroniky přidat pár součástek a pak z monitoru vyvést něco na ovládání plynulé regulace svítivosti? Zkusit to na nějakém starším levném LED monitoru (bacha na záruku). To kdyby se někomu podařilo a pak to dal na net, to by bylo fajn. Výrobci a dodavatelé by čuměli. :)

reagovat

15 | Ondřej @ | Čt 4. 10. 2012, 12:36

Existuje?

Existuje LED monitor, který nebliká ani při min. jasu? Pokud ano, napište prosím značku a typ. Mě se nedaří ho vygooglit.

reagovat

16 | Ondřej @ | Ne 7. 10. 2012, 8:03

Existuje.

Tak jsem přeci jen našel LED LCD, které nepoužívá PWM (nebliká). HP ZR2740W. Ale je drahý.

reagovat

17 | Ondřej @ | Ne 7. 10. 2012, 8:06

Alternativa.

PWM by možná šlo vyřešit zvýšením jasu a nanesením tmavé fólie na obrazovku, aby to tolik nesvítilo. Ale to si možná rovnou můžu vzít sluneční brýle. Navíc fólie zkreslí barvy.

reagovat

18 | Miloš @ | Út 6. 11. 2012, 3:42

Riešenie - kondenzátory:

[9] W.I.F.T. FT W97: Zmiernením tohoto problému by mohlo byť paralélne zapojenie kondenzátora k leddiodám. V čase, keď je napätie na ledky nulové, budú tieto napájané z nabitého kondenzátora. Pokiaľ však toto striedavé napätie nieje len striedanie jednej polvlny, ale +/-, je treba dať pred toto celé ešte do série diodu.

reagovat

Možnost přidat další komentáře byla zrušena, protože už mě přestalo bavit bannovat spammery. Omlouvám se za nepříjemnosti.