Opravený kazeťák Philips D6920MK2

PHILIPS_D6920MK2 Mám doma poměrně zajímavou mašinku. Je to kazeťák (cassette deck) Philips D6920MK2 a je to velice sympatický hardware na dvě věci (ne, malý hnědý a velký hnědý to neni): velice dobře se s ním převádí nahrávky z kazet do PC a ještě kvalitněji je dovede na kazety nahrát. Na kazetu se záznamem Type IEC II dokáže nahrávat v kvalitě, která se poměrně hodně blíží kvalitě CD (minimum šumu, parádní dynamika).

O tomto kazeťáku bych mohl napsat celý článek, ale toto povídání je v něčem výjimečné. Totiž je tomu asi tak rok, co se tenhle stroječek porouchal – „kolečko se polámalo“, a to doslova a do písmene. Skutečnost, že byl vyroben „za krále Klacka“ a dnes je z něj spíše muzeální záležitost, jej měla původně odsoudit do křemíkového nebe, kde končí všechny pračky, kalkulačky a jiné elektronické spotřebiče. Jenže já mám tu kliku, že mám šikovné známé, kteří jsou navíc ochotní a byli od té dobroty a pomohli mi. Na obrázku je nyní kazeťák už po opravě a smontování a tedy plně funkční, ale k tomuto stavu vedla strastiplná cesta…

Kolečko, které se opravdu polámalo (prostě stářím zpuchřelo a začaly mu padat zoubky) mělo za úkol rychlé převíjení na obě strany. Funkce, bez které je celého kazeťáku jen část (sice ta větší, ale absence této funkce zkrátka nasere). Dlouho jsem si lámal hlavu, čím toto kolečko nahradit, nenašel jsem však ve svém „archivu ozubených koleček“ nic kompatibilního. Nepomohl ani bratr hodinář, který má různých ozubených koleček v šuflících mufnáct, a dost možná ještě víc – žádný výrobce hodin jako na potvoru nevyrobil kolečko, které by bylo s tímhle zaměnitelné. Ze zoufalství jsem zkoušel prohledat i internet, jestli by někdo neměl tento deck ve stavu, v němž jej již nepotřebuje – ani náhodou, nanejvýš člověk sežene informace o tom, že něco takového existovalo.

Tu mě napadlo, že znám někoho, kdo by byl čistě v teoretické rovině schopen toto kolečko (již značně „oholené“) zkopírovat a reprodukovat jeho původní tvar se všemi zoubky. Na původním kolečku ještě byla část, kde je několik zoubků vedle sebe a dalo se i spočítat, kolik zoubků původně mělo. Dopředu jsem věděl, že to bude práce titěrná a hnusná, holečko má v průměru zhruba centimetr, tlusté není snad ani milimetr a zoubky – no, „zoubky jako perličky“ :-).

I zašel jsem asi tak přibližně před rokem s prosíkem za známým, co má továrnu na výrobu strojů, které vytvářejí další stroje (různé dopravníky, linky na zakonzervování potravin a další převážně atypické mašiny). Práce to samozřejmě byla náročná a hlavně nervově vyčerpávající, bylo potřeba najít správný materiál (takový, co by byl původnímu pružnému podobný) a udělat nejprve ten správný váleček, do něj nakrájet ty správné zoubky o správném počtu a pokud možno kompatibilním tvaru a nakonec vysoustružit do finální podoby (tloušťka, zesílený střed a vůbec).

KoleckoPrototyp1 KoleckoPrototyp2

Zkrátím to – nakonec vznikla taková kolečka dvě, nejprve prototyp, pak jeho lepší dvojče. To nakonec přišlo do kazeťáku. Prototyp je na obrázcích výše (z obou stran), sami si na detailních obrázcích můžete všimnout „chlupatosti“ dané materiálem, z nějž se kolečko dělalo, ale jinak celkem podařené pravidelnosti. A takhle už to pak vypadá přímo v kazeťáku:

Kolecka1

Onen zesílený střed má svůj význam. Na něj totiž naléhá pérko, které kolečko nepatrně, ale velice významně brzdí. Kolečko je totiž otáčeno jiným kolečkem (které je, bohužel, ze stejného materiílu, jako to polámané, jen je silnější, takže je otázkou času, kdy také odejde) a tím, že je toto bržděno, tato nepatrná třecí síla způsobí, že se celá ta „bílá“ páka, na níž kolečko je, překlápí k jednomu nebo druhému unašeči (to jsou ty „trny“, na nichž sedí cívky s páskem v kazetě). Jak tak koukám, nedopatřením jsem uvnitř kazeťáku nechal jeden z upadlých zoubků původního kolečka :-).

KoleckoRotL KoleckoRotR

Takhle vypadal rozebraný kazeťák krátce před tím, než jsem jej dal zase dohromady. Je to docela sranda, v kazeťáku takto starého typu se jen plete hromada buďto docela neohebných drátů, nebo naopak drátků tak titěrných, že je lze snadno poškodit. Jo, a to znáte tu o tom, jak něco vyndaváte, najednou vyskočí odněkud nějaké pérko a zaboha nemůžete přijít na to, kde bylo a jakou mělo funkci? ;-) A pak taky tu, jak ho tam nakonec nedáte, protože prostě nepřijdete na to, kam patří, smontujete to bez něj a ono to zpočátku chodí, ale za několik týdnů zjistíte, že něco nefunguje správně a v tu ránu vám dojde, co tam chybí? ;-)

KazetakRozebr

Nakonec ještě video, které jasně a názorně ukazuje, k čemu tam to kolečko vlastně je. Jeho tvůrci touto cesto velmi děkuji, vdechl mému oblíbenému kousku hardwaru opět novou krev do žil.

Komentáře

1 | Vilda | Čt 11. 12. 2008, 21:38 | starestroje.blog.cz

Hezká práce. A je celkem i zajímavě vyřešena mechanika toho magnetofonu. Přeji ať dobře slouží ;-)

reagovat

2 | krtek | So 7. 7. 2012, 21:20 | nebe.wbs.cz

haha taky už mám za sebou epizodu s výrobou kolečka do kazeťáku Philips.. udělal jsem ho z bronzu malým pilníčkem a kupodivu to s ním funguje..

reagovat

3 | WIFT | Ne 8. 7. 2012, 23:49

[2] krtek: To bych docela rád viděl. Video, obrázky … byly by? ;)

Edit: Aha, asi jsem to našel ;)

reagovat

4 | David | St 22. 1. 2014, 22:31

Lepší je si pořídit magnetofon, než nějakej blbej tablet, a nebo jiný dotykový přístroj.

reagovat

5 | Marta | St 22. 1. 2014, 22:32

[4] David:

Ano, já stejně pořád mám z 89. magnetofon a pořád mi funguje.
Ten v životě nevyměním.

reagovat

Možnost přidat další komentáře byla zrušena, protože už mě přestalo bavit bannovat spammery. Omlouvám se za nepříjemnosti.