Pěstuju masožravé kytky
Možná byste to do mě neřekli, ale pěstuju si kytky. A protože jsem byl vždycky zvláštní, pěstuju si taky zvláštní kytky. Kytky s převráceným vztahem k živočichům. Kytky, které se dokážou drobnými živočichy živit. Jde o masožravé rostliny…
S tímto koníčkem jsem začal někdy loni, kdy jsem kdesi koupil několik masožravých kytek. Typická masožravka a vůbec královna všech masožravek je mucholapka, tzv. Dionaea muscipula (Mucholapka podivná). Jeden druh mám, soudě podle toho, že jí listy nikdy pořádně nezčervenaly, jak to má u správných mucholapek být, bych řekl, že jde prostě o „zelený druh“ 
. Tahle kytka má momentálně na květ a já doufám, že se rozmnoží, jako se to stalo s rosnatkou.
Update: Nerozmnoží. Ta mrcha je cizosprašná a já bohužel druhou takovou kytku nemám. V galerii už je vidět, jak kvete.
Rosnatka (Drosera) je krásná a především užitečná kytka. Na své kapičky „rosy“ (pěknej mucholep vábí malý hmyz, který se ovšem přilepí a jak se snaží odlepit, zapatlá se ještě víc. List se kolem něj časem úplně přehne a postupně se jím živí. Právě ty kapičky „lepidla“ jsou na ní to krásné. Měl jsem jednu v maličkém truhlíčku. Vykvetla, coby samosprašná se rozsemenila a v truhlíčku začaly růst nové a nové rosnatky. Teď toho mám na celý truhlík (rozdělil jsem je spolu s dalšími masožravkami do dvou truhlíků).
Pak mám dva druhy špirlic (tzv. sarracenia). Jedna s nižšími širokými listy, druhá s úzkými vysokými. Ty si zatím žijí svým poklidným životem, ta s širšími listy minulé léto spapala několik dost velkých brundibárů a jednoho pavoučka 
(když jsou blbí a lezou tam … ;-)
Komentáře
Pastě časem s červenají.
Píšeš že máš zelený druh pastí, je to omyl, ty pastě „při dobrých podmínkách“ po čase budou červené. A k tomu že se masožravka živí broukem, ona ho sice lapí a po nějaké době past otevře a brouček spadne pod ní na zem, a to je její záměr přihnojit si zeminu ve které roste, takže takhle se ta kytička vlastně živí těma broučkama.
taky jsem měl...
taky jsem ji měl, bohužel tehdy malá ségra ji jednou nakrmila Vysočinou (salám) a to kytka nerozdejchala… Jinak mně pastě červenaly, jen když měly hodně světla a tepla.
Pěkný
Pěkný článek a i celkově máte hodně zajímavé stránky. Jen tak dál. Dobře se to čte a je to inteligentní – to se často na internetu nevidí.
[3] Adam Michnik: To je vždy individuální, někdo mě má za vola, jiný napíše, že se to dobře čte a je to inteligentní. Já to píšu vždy tak, jak to cítím, jen mě teď trochu mrzí, že na tyto stránky nemám moc čas.
Mucholapka
Mám rád pozoruhodnosti a rostlinka s čítačem impulzů, to mi Imponuje! Má tím šikovně ošetřený, aby pastička zbytečně nesklapla třeba při dešti: Na obou „čelistech“ otevřené pastičky jsou Uvnitř téměř neviditelné 3 brvy. A teprve když kořist zavadí o dva protější brvy v čase do 10 sekund, tak past sklapne. Jinak ne. A k pěstování: Jakmile má masožravka výživnou půdu, nemá potřebu tvořit pasti. Nebo ze zdvořilosti udělá jen nějakou zakrnělou. Takže pěstovat v hladové rašelině nebo rovnou ve vypláchnutém písku. A zalívat taky nejlíp jen destilovanou vodou(?!). Obnovuje se kořennými oddenky. Vedle rostlinky vyrazí další trs listů a původní shnijou. Rostlinka tak křížemkrážem hezky procestuje celým květníčkem. Nebo mně kulatým akvárkem. Květ se na Mucholapce vyskytne tehdy, když není spokojená se svým místem a chystá se chcípnout. Vyhnání šlahounu s květem rostlinku velice vysílí a semínka jsou poslední nadějí dostat se na vhodnější místo k přežití. Bacha, má ráda světlo a teplo, vlhko a průvan. Proto se jen tak někde nevyskytuje. Logicky – jakmile je průvan a dokonce teplo, tak je sucho. Tak to řeším tak, že mám na okně vedle květníčku rozprašovací nádobku s destilkou. Vůbec nezalívám, ale kdykoliv jde někdo kolem, tak na rostlinku párkrát šplíchne.
Tak.
[5] M.Ziki: Aha, takže já se o ně tak starám a ony jsou tím pádem líné jak prase a nedělají pastičky, mrchy mrchuté! :) Každopádně díky, zajímavý povídání.
Možnost přidat další komentáře byla zrušena, protože už mě přestalo bavit bannovat spammery. Omlouvám se za nepříjemnosti.
