Proč nepoužívám Linux denně?

obrazekLinux. Operační systém, který v poslední době vzbuzuje stále více rozruchu i navzdory faktu, že stále jde (a s velkou pravděpodobností ještě nějaký ten rok půjde) o software s relativně malým obsazením na trhu operačních systémů. Rozruch, který vzbuzuje, je dán zejména jeho největší konkurencí, kterou jsou operační systémy Windows, dnes převážně Windows XP a poměrně čerstvě také Windows Vista. I já mám snahu si tento operační systém osvojit (můj názor na Microsoft jsem již zmiňoval), už jsem vyzkoušel nejednu distribuci, nicméně pořád jedu na Windows. Kdybyste chtěli vědět, proč tomu tak je a proč Linux stále nepoužívám častěji než Windows (nebo alespoň denně), čtěte dále…

Linux je mnohými chápán jako spása od Windows. Ne tak úplně proto, že by Windows byl špatný operační systém, ale především díky tomu, jak se jeho tvůrce chová ke svým zákazníkům – masám lidí, kteří Windows používají a dlužno dodat, že nezřídka (a to nejen v domácím prostředí) proti své vůli. Pokud jde o domácí prostředí, zde lidé „utíkají“ k Linuxu často také proto, že je zdarma a cena Windows je na hranici přijatelnosti maximálně v té nejočesanější OEM verzi, která má však licenční podmínky vzbuzující pocit vězení se zvýšenou ostrahou a možností se jednou za čas nadýchat čerstvého vzduchu.

Pro mě není příkazový řádek či konfigurace souborů to, co by mi bránilo v každodenním užívání Linuxu (a co se často neznalému člověku při vyslovení slova „Linux“ vybaví jako jedno z prvních). Linux bych už jaktakž ovládnout uměl (přirovnal bych to k tomu, asi jako jak ovládá většina lidí Windowsy, nejsem zdaleka žádný tux-guru). Linux má však pro mě jednu zásadní nevýhodu, která vyplývá z jeho malého rozšíření mezi uživteli. Tak, jako hackery nezajímá bezpečnostní díra v produktu, který používá mizivé procento lidí (neboť zaměření se na ni pro ně znamená ztrátu času bez nějakého postřehnutelného efektu), není pro firmy rentabilní zabývat se vývojem aplikací pro Linux, protože cílová skupina zákazníků je pro ně zanedbatelná. A bohužel, ještě více toto platí pro ovladače hardwaru, čímž je Linux dále odsunován do pozadí potenciálního zájmu. Tvorba ovladačů je nezřídka záležitostí skupiny nadšenců, kteří je vytvářejí na základě všemožně sehnaných informací. Pochází-li pak ovladač přímo od výrobce hardwaru, často je „uzavřený“ bez přístupu nahlédnout do jeho zdrojového kódu, což je jedna z věcí, kterou Linuxová komunita nepřehlédnutelně preferuje (už jen proto, že se dá zjistit, zda v tom není nějaká „potutelnost“). Na druhou stranu se dá uzavřenost ovladače pochopit – jeho tvůrce nechce vyzradit některé technologické záležitosti konkurenci.

Faktem je, že už na Windows jsem se pokoušel úspěšně najít takové aplikace, které existují i pod Windows, aby přechod nebyl tak náročný, přičemž hledání bylo povětšinou úspěšné. Pokud jde o komunikaci na internetu, prohlížeč Internet Explorer jsem úspešně nahradil open source projektem SeaMonkey (dříve Mozilla Suite) od Mozilla Corporation a musím říci, že mi v mnohém vyhovuje podstatně více (do SeaMonkey mi stačí nahrát MultiZillu a AdBlockPlus a pro mě nejoptimálnější prohlížeč je na světě). Jako poštovní klient používám Thunderbird od téže společnosti, který sice má své mouchy, ale mé požadavky v drtivé většině případů uspokojuje na výbornou. Oba produkty jsou pak dostupné i pro Linux, což s sebou nese výhodu známého existujícího prostředí.

Pro mé kancelářské potřeby jakžtakž vyhovuje OpenOffice, který je také zdarma a ač je jeho ovládání od Microsoft Office odlišné a práce s grafy v Calcu dost těžkopádná, spousta běžných činností se v něm dá udělat stejně dobře jako v Microsoft Office (hovořím o verzi 2000, vyšší nepoužívám, protože jde o produkty, které dostaly od výrobce do vínku schopnost si myslet, že musí být za každou cenu chytřejší než jejich uživatel a nemají v mých očích šanci očistit se od nálepky, že byly vyrobeny jen proto, že „jsou novější“). Protože pracuji často také s grafikou, je mým nezbytným pomocníkem Adobe Photoshop (už delší dobu ve verzi 7, přičemž používám téměř výhradně ImageReady). Pro Linux (a stejně jako produkty Mozilly také pro Windows) existuje poměrně mocný grafický program GIMP, jehož ovládání a filozofie jsou však natolik odlišné, že jsem mu zatím nebyl schopen přijít na chuť. Ale pracuji na tom. A pokud jde o mě a hry, tak v mém „relativně pokročilém“ věku už nemá hraní her nijak vysokou prioritu, pomalu a jistě směřuji od těch 3D (kde jsem skončil s NFS5) zpět k plošinovkám, arkádám a nenásilným jednoduchým záležitostem, kde udělá 2D grafika dostačující práci.

Kdybych to měl shrnout, Linux nepoužívám proto, že vše, co potřebuji, existuje pod Windows a naopak ne vše, co potřebuji, lze provozovat pod Linuxem. Musím však říci, že z toho mám jednoznačně pocit začarovaného kruhu: nebude-li existovat dostatečná cílová skupina uživatelů Linuxu, nebude výrobce aplikací (a her) Linux zajímat. Tím pádem však nebude Linux atraktivní pro širokou obec, protože pro něj nebudou výrobci vyvíjet hry a aplikace v měřítku větším než velmi snadno přehlédnutelném.

Komentáře

1 | lukášek kulířů @ | Čt 3. 5. 2007, 11:12 | lukaskulir.wz.cz

njn

njn, to seš celej ty wifte, línej naučit se dělat se skvělým GIMPem :-D

reagovat

Možnost přidat další komentáře byla zrušena, protože už mě přestalo bavit bannovat spammery. Omlouvám se za nepříjemnosti.